Scénář, podle kterého kůže stárne

V dnešní společnosti je běžné dbát na to, aby člověk působil stále aktivně, celková únava a projevy stárnutí nejsou zrovna tím, čím bychom se chtěli na veřejnosti pochlubit.

Naše tělesná schránka stárne jako celek – geneticky naprogramované pochody vedou ke vzniku změn organických, příkladem může být ateroskleróza cév, ale i funkčních, např. menší odolnost vůči infekcím. Kůže je orgán, na kterém je možné proces stárnutí velmi dobře pozorovat. Člověk se nechce podřídit přírodním zákonům, a tak dermatologie, korektivní dermatologie a kosmetologie hledají nové bezpečné a široce dostupné metody, které procesy stárnutí zpomalují nebo dokonce dokážou již vzniklé změny zvrátit.

 

Pokožka

Ve stáří dochází k jejímu ztenčení. Rohová vrstva má menší obsah vody a je snáze prostupná pro chemické látky. Epidermální buňky mají menší schopnost obnovy a zkracuje se délka jejich života. V bazální vrstvě pokožky se objevují ložiska melanocytů, buněk produkujících pigment, což vede ke vzniku hnědých a žlutavých skvrn, v jiných místech naopak melanocytů ubývá, což se klinicky projeví jako bledé skvrnky – gutátníhypomelanóza. Hranice pokožky   a škáry, která je u mladého člověka zvlněná, se vyrovnává, spojení obou vrstev ztrácí pevnost.

Škára (korium)
Buňky, které se vyskytují v koriu, jsou zejména fibrobasty. Jsou nejdůležitější pro syntézu vazivových vláken. Kolagenní vlákna mají zásadní význam pro pevnost kůže. Ve stáří se snižuje jejich počet, klesá jejich pevnost a mechanická odolnost a mění se jejich uspořádání. Elastická vlákna ve vyšším věku a také zejména díky sumaci vlivu UV záření degenerují, jsou zhrubělá a zkrácená. Mezi sítí vláken je základní substance, gelovitá hmota s obsahem glykosaminoglykanů a hyaluronové kyseliny, ve které je vázána voda. Tento systém zajišťuje transport živin v kůži.

Podkožní tuková tkáň
Atrofií vaziva v této vrstvě dochází k tvorbě hlubokých kožních záhybů. Při celkovém zvyšování hmotnosti se objevuje celulitida. Tvoří se zejména na stehnech a v oblasti hýždí. Při zřasení kůže vzniká  fenomén pomerančové kůry.

Cévy v koriu i v podkoží mají rozšířené průsvity, jsou méně pružné, snáze praskají.

Vlasy
Snižuje se hustota vlasových folikulů, růstová fáze vlasu se zkracuje, vlasy jsou jemnější a tenčí, řídne ochlupení v podpaží a v okolí genitálu, naopak obočí, chloupky v uších a nose mohou zesilovat – hlavně u mužů. U žen se může díky vlivu mužských pohlavních hormonů objevovat nežádoucí ochlupení na horním rtu a na bradě. Šedivění vlasů je způsobeno úbytkem melanocytů - buněk, produkujících pigment - a jejich špatnou funkcí.

Nehty
Zpomaluje se jejich růst, ztrácí se lesk a průsvitnost, objevují se podélné rýhy. Na nohou bývají nehty ztluštělé.

Mazové a potní žlázy
Jejich aktivita ve stáří obecně klesá. V obličeji se však může objevovat i hypertrofie mazových  žlázek.

Ochablost kůže a tvorba vrásek
Na vzniku vrásek se podílí řada vlivů. Jejich přítomnost  v určitých lokalizacích podmiňuje činnost mimických svalů. Dalším nevítaným projevem neúprosného působení času je celková ochablost pokožky.  Díky degenerativním pochodům ve vazivu škáry (úbytek kolagenních vláken, pokles obsahu vody) klesá kožního turgor (napětí)  a elasticita (pružnost – tu si můžeme představit jako nafukovací gumový míč – pod tlakem se deformuje, přestane-li tlak působit, vrací se do původního tvaru), zvyšuje se naopak plasticita (vznikající deformace např. díky činnosti mimických svalů přetrvává, změna odpovídá modelování z plastelíny). Současně s tím se povrch pokožky stává sušším, méně lesklým, dochází k přesunům pigmentu, patrné jsou prosvítající kapilární kličky, celkově je povrch pokožky hrubší. Vrásky vyvolané prostou senilní atrofií mizí po natažení kůže. Rychleji tyto negativní změny probíhají na kůži nechráněné – vystavené celoživotně UV záření. Tyto změny se odborně nazývají solární elastóza, takto vzniklé vrásky napnutím kůže nemizí. U žen se na procesu stárnutí kůže podílejí i hormonální změny v menopauze.

Kromě vrásek patří k nejvýraznějším kožním změnám, které signalizují přibývající věk, hlavně posuny pigmentu (jeho přibývání či naopak úbytek), výskyt  rozšířených cévek, suchost pokožky, a dále výše popsané změny vlasů a nehtů.

Metody využívané k „omlazení“ kůže

Lze je rozdělit na invazivní (plasticko-chirurgické zákroky klasické či laserové, kožní implantáty, aplikace botulotoxinu, dermabraze, chemický peeling) a neinvazivní. Tyto metody zahrnují zevní, případně i vnitřní aplikaci účinných látek, které mají za úkol napravovat škody již vzniklé, případně jim předcházet. Patří sem fotoprotekce, bělící prostředky, retinoidy, antioxydanty, betakaroten, flavonoidy, ale i hormonální substituční léčba u žen po menopauze. Z hlediska prevence předčasného stárnutí kůže je naprosto nezbytné důsledně a od mládí chránit pokožku před vlivem UV záření.

Nové trendy při vývoji kosmeceutických prostředků

V posledních letech se stále častěji setkáváme s kosmetickými produkty, jejichž účinné látky jsou na bázi peptidů. Jsou to substance, které na různých úrovních zasahují do fyziologických pochodů v kůži. Za tvorbu vrásek je kromě gravitace odpovědná zejména mimika. Pro práci svalů je nutný přenos vzruchu na nervosvalové ploténce. Jedním z používaných účinných peptidů je hexapeptid ARGIRELIN - představuje náhradní strukturu, která zablokuje místo pro vazbu přenašeče – ten se neuplatní, vzruch se nepřenese, svalové vlákno se nestáhne a vráska se netvoří. Další látky, které se spoluúčastní na přenosu vzruchu, mohou být na základě detailního rozpoznání fyziologie přenosu vzruchu a kontrakce svalových vláken blokovány v jiných úrovních  tohoto pochodu. Jejich spoluprácí dochází k posílení účinku konečného výrobku. 
Nový přístup k renovaci kožních struktur představuje obnova dynamiky funkcí buněk.
Matrikiny – jsou krátké fragmenty peptidů, mají stejné pořadí aminokyselin jako rozpustné peptidy, které vznikají fyziologicky ve tkáni při hojení rány. Jsou to poslové schopní regulovat aktivitu buněk prostřednictvím působení na jejich specifické receptory. Označují se jako peptidy zpětné vazby. Aktivují určité geny, které se podílejí na procesu obnovy extracelulární hmoty a rozmnožování buněk. Při jejich výskytu v kůži dochází ke stimulaci činnosti fibroblastů v pokožce,  k syntéze kolagenu, což vede k opětnému  napnutí matrix a ke zlepšení spojení na dermoepidermálníjunkci. Vytvářejí se i další látky: glykosaminoglykany  a hyaluronová kyselina. Podobné účinky má zatím běžně používaný  retinol, ten však může vyvolávat zánětlivé reakce a podráždění. Aktivita matrikinů je daleko komplexnější, mohou nahradit i kolagenové injekce a  vitamín C. Mladá pokožka obsahuje kolagenní vlákna, která tvoří síť, otvory v této síti vyplňují proteoglykany a glykosaminoglykany. Tyto látky tvoří za spoluúčasti kyseliny hyaluronové vodou nasycený gel – to zajišťuje cirkulaci látek ve vodě rozpustných. Stárnutím dochází k redukci kolagenu – náhradě fragmentovanými vlákny elastinu. Ztráta vody znamená ochablost, ztenčení pleti, nedostatečnou látkovou výměnu.

Enzymy, které zrychlují keratolýzu – rozrušení rohoviny, jsou další novinkou při zavádění nových kosmeceutik. Zajišťují zrychlení deskvamace – olupování a obnov buněk – aniž by došlo k podráždění kůže. (Výsledek: obnova buněk – projasnění pleti, mladší vzhled).

K ošetřování partií s rozšířenými cévkami se používají látky s venotonickýma protizánětlivým účinkem.

Dalším projevem stárnutí je zmnožení pigmentu. Přípravky, které se používají k šetrnému a efektivnímu bělení, pracují na principu inhibice enzymu  tyrozinázy, která je nezbytná k tvorbě melaninu. Jednou z látek používaných  k bělení pokožky je hydrochion. Tato látka  je falešným substrátem pro tyrosinázu. Může vyvolávat podráždění, někdy  i kontaktní alergické reakce, bývá považován za kancerogen. U nás  není povolen v kosmetických ani léčivých prostředcích. Podobně jako hydrochinon, avšak šetrněji,  působí i arbutin a harounozid.

Je běžné, že se účinné látky pro kosmetický průmysl ověřují podobně jako farmaka. Stanovují se optimální koncentrace v konečném produktu a také prostředí, které nejlépe zajistí biologickou dostupnost látky. Nosné základy pro kosmetické přípravky jsou velmi důležité pro zajištění transportu vlastních účinných látek do kůže. Obsahují  zcela nové transportní systémy, které zajišťují vznik tenounké funkční vrstvy na molekulární úrovni. Substance, která je nositelem deklarovaného efektu,  tedy nejlépe pronikne do rohové vrstvy. Jako transportní systém, který dopravuje  účinné látky k cílovým strukturám, slouží již dlouhou dobu lipozomy. Neustále se vyvíjející technologie jejich výroby nyní dovoluje vytvářet plurilamelárnímultivesikulárníliposomy (PML) – jakési superliposomy, které obsahují  různé účinné látky  – uvnitř liposomálních dutinek jsou látky rozpustné v tucích  chráněny obalem fosfolipidů, mezi dvojvrstvami se naopak nacházejí látky rozpustné ve vodě. Tímto systémem lze do epidermis dopravit např. hyaluronát sodný, který zajišťuje zejména zadržování vody v epidermis. Dostatečná hydratace je při tom podmínkou elasticity a pružnosti pleti ale také dostatečné látkové výměny.

Moderní kosmetologie pracuje na přísně vědecké úrovni. Zkoumá fyziologii, imunologické pochody ve zdravé i poškozené pokožce. Zároveň je u nových substancí stanovována dráždivost a další možné negativní vlivy na živou tkáň.

 MUDr. Andrea Vocilková